Diary

Yourselff

9. března 2012 v 16:11 | Emilia S.
Poslední dobou je pro mne čím dál tím více těžší být sama sebou. Samozřejmě, že si hned každý položí otázku - proč?
Čistou a jasnou odpověď nemám a ani ji vám neposkytla ikdych ji měla. Je to vcelku individuální záležitost, každý to vidí jinak a každý měří jiným metrem. Už kolikrát se mi stalo, že jsem porušila všechny své zásady a nasadila si laťku na mne až příliš vysokou a nebo nízkou? To já právě nevím, ostatně jak bych také mohla. Snažím a snažila jsem se zavděčit lidem svým vlastním způsobem a kolikrát se odpojím od davu, straním se ho a já to vím! Říkám si, že přeci nejsem tak odlišná, to jen já ze sebe dělám vyvrhelce, někdy i jakobych byla o něco více než oni. A nejsem? Cožpak nemám právo si myslet, že na tomto světě jsem z úplného jiného důvodu než ostatní a že já mám své poslání o něco více důležitější? Proč si nemůžu myslet, že já mám na víc! Ne, nespokojím se s průměrem, ale nasazuji si laťky čím dál výš a kolikrát se mi stalo, že jsem z té výšky spadla a nemohla se vydrápat nahoru. Dokud někdo nepřišel a nesvrhl mi mé laťky, sny, cíle dolů a postavil mne na pevnou zem.
Kdysi mi můj kamarád řekl, že je dobře, že se v sobě nevyznám, že se v tomhle věku ještě teprve hledáme, ale já svým hledáním ubližuji okolí. A tím teď nemyslím, že v pondělí přijdu do školy s tlustýma očníma linkama a patkou přes oko a v úterý naopak s natupírovanými vlasy, duhovým oblečením a make-upem, že by si mne mohl někdo splést s prodavačkou cukrovinek z pohádek. Né, jsou to moje názory na okolí, které pak sama na sobě nedodržuju. Jsou to moje hlavní priority! Ale vždycky pak přijdou dny, kdy vyjdu ven na čerstvý vzduch a všechno se pak vrátí zpátky do normálu, jenže otázka je, jak dlouho to vydrží ostatní snášet?
Hledám, hledám. Čas neúprosně letí a já mám pár svých roků života už pěkně nalinkovaných do budoucna. Proč si své sny musím plánovat? Neměly by právě naopak vzejít z pouhé improvizace?
Možná bych jen měla vydechnout a zaobírat se dneškem, než-li se zaobírat příštími lety...A najít sebe samu.

The numbers

7. října 2011 v 17:28 | Emilia S.
Bonjuor..
Musím se vám upřímně omluvit, jak vám, tak i mému ubohému SunriseHill. Článků řím dál více ubývá stejně, jako čas plynne kolem mě. Ztrácím svůj volný čas věnovaný Vám, blogu a psaním článků.
Stalo se hodně událostí o kterých bych mohla psát. Třeba mých (ne)sladkých čtrnáct, týden v Itálii s basketovým míčem a nebo snad o mé imaginární kamarádce, která se stala skutečností? Mnoho, mnoho.
Než vám začnu popisovat některé zážitky, myšlenky, ráda bych věnovala pár slov tomu blonďatému andílkovi, který je letos na naší škole poslední rok.
Naše první setkání se vrací do doby mé první třídy, chodily jsme spolu do družiny. Tam jsem však dělala poskoka jiným a jí jsem neshledávala důležitou. Podruhé jsme se potkaly na basketovém tréninku. Po pár měsících jsme si začaly povídat a po roce a po prvním soustředění jsme byly už, dá se říci nerozlučná dvojka. A tal čas plynul a my už jsme ani neznaly pocit, být s někým jiným ve dvojci, neznaly pocity bez té druhé. Na druhém soustředění mi "pomohla" se zravotním stavem a neohrnovala nade mnou nos, nabídla mi přikrývku a my spolu poslední noc strávily pod jednou dekou, ikdyž ten den bylo v noci chladno. Ve škole se potkáváme na chodbě, ona se na mě vždycky tak úžasně usměje. Je jako moje druhá, starší, rozumnější sestřička, bez které si nedovedu představit svoji existenci. Ona je moje nejlepší kamarádka, copak kamarádka...ONA je pro mne přítelkyně! S ní jsem se nikdy nepohádala. Ona má ty nejkrásnější vlasy na světě, při jejichž spatření přemýšlíte, zda jste se dostali do nebe vy nebo anděl přiletěl na zem! Plavé vlásky, modrá očka... Bez ní nedám ani ráno, jí svěřím každé tajemství, na ni bych v životě nevyřkla Avadu. Ty naše tradiční dárky v podobě Me To Yáčka...Jenže každá cesta se někdy rozejde v rozcestí a i my tomu budeme muset čelit. Ale až za devět osm měsíců...

A tak jsem si poprvé v kině pobrečela

23. července 2011 v 23:05 | Emilia S.
Edit 5.srpna
Nejdou mi přidávat komentáře, tudíž se omlouvám .. Nicméně teď nebudu moc k zastižení, jelikož mě čeká tak trochu frmol a navíc jsem dnes přijela z tábora a jsem .. tak trochu .. v jiném rozpoložení a potřebuju se malinko vzpamatovat T_T Ale jedno určitě napíšu bylo to lepší než nejlepší ! ♥ Takže, teď se sunrise opět vrhne do stínu ^^ Bye for now

Upozornění: Tento článek není vhodný pro lidi, kteréž pohoršuje slash, které nemají rádi pubertální výrostky, kteří jsou zarytí nefanoušci HP a kteří tímto pohrdají. Článek převážně pocit z posledního dílu HP filmu. A obsahuje spoiler ! HP part 2
Jak mám začít ? Upřímně, přijde mi téměř směšné, že zrovna člověk jako já píše tenhle článek, ale mám dvě výhrady k tomu neodsuzovat mě hned. Za prvé - může za jen a jen slash, kvůli němu jsem propadla Harrymu Potterovi a stala se ze mě šíleňkyně a taky moje učitelka jo a taky knížky HP. Za druhé - každý si tím musí někdy projít xD A myslím, že se ještě poměrně držím.
Po histerickém projevu doma jsem tedy dnes 23.7. šla do kina na můj vytoužený film : Harry Potter and the Deathly .... však víte, part 2. Nebyla jsem na půlnoční 3D ( TT_TT ) premiéře, ani na pořádném 3D v Praze, byla jsem tady u nás v minikině na 2D s titulkama ( aspoň jedno plus ) ... No jaksi díky pár videím a jednomu kamarádovi jsem se předem dozvěděla některé osudy, ale možná že je to dobře, aspoň jsem v kině mohla tichounce brečet s tím, že to teda byla pravda a Rowla je prostě ... Ddobře, dobře nadávat ji nebudu, napsala Harryho Pottera a kvůli tomu ji teda nebudu nadávat do krav, fain ! Ten film byl vážně dobrej ! Ne nezklamalo mě to a byla to taková správná třešňička na dortu s čokoládovou polevou kolem. Bylo to perfektní zakončení sedmi dílné éry.
Éry teď už jistě nejznámějšího kouzelníka Harryho Pottera. Jo brečela jsem ! Nidky jsem se nepovažovala za zvlášť citlivého člověka, vždyť JÁ brečela u Titanicu jen kvůli tomu, že jsem nevěděla co se stalo s těma psama ! Né vážně .. :D *kryje se před návalem schnijících rajčat .. Né prosím Romano ... !* Ale Severus Snape je prostě ... nejlepší z nejlepších zrovna tak Lupinek .. ( ráda bych zmínila největší děvku - Luciuse .. ale .. ušetřím vás mých řečí xD aspoň pro teď ) Teď teda nevim přesně kdo umřel .. Jestli Fred nebo George, ale taky jsem to obrečela. Zrovna tak v part 1 skřítka Dobbyho.
Ale mimo mé slzy jsem taky došla k pár docela zajímavým zjištěním a to, že Brumbál je ještě podivnější dědula, než se zdá a ( bylo toho víc, ale .. nemám čas ) že je Voldermot pedofil ! :D Ano je to pedofil a také jsem si všimla určité podobnosti s Orochimarem xDDD
Nu, umřeli ti jež jsem v hloubi .. ( hloubI ?? .. omloluvám se za gramtiku, ale .. víte 3 hodiny spánku a já k tomu prostě chci něco napsat ) srdce milovala, aspoň že Dráček a Lucius zůstali Allive ... a pořád existuje šance, že Harry měl s Dracem nějáký románek .. jelikož ho tam tak hrdinsky zachránil. Vlastně celou tu dobu se tak něják jaksi zachraňovali. A co teprve Snape a Harry ! :D Oh Severusi, ten tvůj úšklebek ( což měl být asi úsměv vážení ) na Voldyho nefachčil .. Bože ! Už se v životě nesměj na někoho kdo Avadne Kedavruje každou osobu, která si třeba vzala biť jen pár bílých ponožek místo černých ...
Oh mí drazí přátelé, chtělo to tu trochu doplnit o nějáký stupidní článek z mé hlavy, který je vyplozen v pozdní hodině večerní. A já se upřímně omlouvám, jestli jste utrpěli nějákou ztrátu nebo nyní naprosto obdivujete můj poněkud neplný obsah mého mozku xD Ano mé muzkové buňky se asi ještě opalují na pláži v Chorvatsku .. A nebo mi je Avadnul Slash .. Prevít jeden.
Tak už mě rodiče zahánějí do mé vyhřáté postýlky s červeným povlčením na níž je kravička jménem Margarita, zítra už sem asi nestihnu zajít a proto jsem se rozhodla tento článek napsat, aby vám třeba nad steskem aposoň cukali koutky úst ze smíchu xD Není nic krásnějšího než "vidět" své přátelé veselé .. Loučím se s vámi na dva předlouhé týdny, které strávím na táboře s letošní tématikou Piráti, kdo ví, třeba tam ulovim i samotnýho Jackieho Sparrowa...
Good Night !
Emillia

Jak si ten čas jen tak plyne, chce se mi při pomyšlení na to zvracet.

8. července 2011 v 18:55 | Emilia
Kde se vlastně ztratila ta naše pýcha ? Česká republika. Víte, já někdy nepřekypovala láskou k našemu státu, nevím přesně co bylo příčinou tohoto mého pohrdavého pohledu na naši vlast, ale stále si zatím stojím. Máme bohatou historii jako každý jiný stát, měli jsme zde i císaře SŘŘ, měli jsme Masaryka, jasně ... do dneška máme poměrně dost sportovních vítězství a i jiná. Samozřejmě také Prahu, nádherné hlavní město. Je to spousta důvodů, proč ji mít rád, tu naši republiku, ale upřímně záhněme si všichni do hlouby duše a podívejme se společně na naši společnost. Jako národ mi češi přijdou jako oplácanější závistivci poživující houskové knedlíky a k tomu pivo. Nic proti houskovým knedlíkům, pivu či snad lidem, kterým Bůh přidal poněkud moc, myslím to jen obecně, však jsem sama češka a štíhlostí zrovna neoplívám ještě k tomu jsem sama závistivec závistivej. Víte, často při pohledu či poslechu zpráv se mi chce brečet. Ukradlo se tamto a tohle, zavraždili se tihle a k tomu jsou ještě tamti strestně stíhání za korupci, támhleta rezignovala z fuknce kvůli nadměrnému pití alkholu v mateřské školce.
Já vám nevím, nejsem na náš národ pyšná. Bývali časy, kdy jsme se mohli chlubit tím, jak jsme pracovití a podobně, ale dnešní generace je většinou ovlivněna naivními představami o jiném světě a někdy i romskou civilizací ( nejsem si jista, že jsem slovo civilizace použila správně xDD ale když tak čtěte menšina ). Většina mých známých má bludné představy o Americe a tak, snaží se vkládat do svého slovníku co nejvíce angličtiny a tím brzo zapříčiní, že tu angličtinu už tak zprasenou zprasej ještě víc.
Nejsem pyšná na náš národ, ačkoliv jsem sama češka a mezi těmi všemi masy lidu, mám i dobré kamarády, za které bych byla ochotna dát i ruku do vroucích pekel.

Nová Emi, nové začátky

1. července 2011 v 16:07 | Emilia Scriptová ...


Hiiie !
Dneska je tak nádherný den, ipřes neustálý vítr a poměrně nízké teploty, cítím se úžasně ! Začínám se radovat i z naprostých maličkostí, a tyhle maličkosti mi dokážou zajistit skvělou náladu po celý den.
Tak tu máme toho prvního července, první den prázdnin ( pro někoho možná ne ), první den v druhém letním měsíci. Někdo tráví prázdniny u moře, na pláži, někdo je zase tráví u babičky na chalupě, tak jako tak, všichni jsme dostali od té školy opět na chvíli pokoj. Boužel mám takový problém, že prázdniny si užívám až na poslední chvíli, jelikož si to nikdy nestačim uvědomit v čas. Už včera mě spolužáci bombardovali esemeskami, že jim všichni chybí :D a já jim odepsala, že mě ještě ne !
Tak či onak budu mít poměrně nabité prázdniny ( teď vážně a upřímně nevím jaký Y/I se tam píše, tak mne omluvte prosím :D ). Čeká mě slunné Chorvatsko, tábor ( na který se mimochodem vůbec netěšim TT_TT ), dvoutýdenní soustředění ( běhání, běhání a běhání TT_TT ) a jak znám mamku určitě nakonec pojedeme ještě na týden na chalupu.
Letos o prázdninách mám trochu jiné cíle než minulý rok. Minulý rok to bylo pouze o mě samé, chtěla jsem se změnit a to se mi ( pevně doufám ) povedlo, navíc minulý rok jsem mohla lenošit, takže letos tomu tak rozhodně nebude !
Nakoupila jsem si a vypůjčila knížky, takže hodlám o prázdninách bleskovým tempem rozšířit svou slovní zásobu a kapacitu vhodných informací do mého mozečku, dále bych se ráda více hýbala o prázdniných např: plavání, běhání, skákání na trampolíně, tancování což pevně doufám, nebude takový problém. ( až na to -běhání-) a pak m´bych možná ráda taky malilinko zhubla ... *chrání se první věcí, která ji padne pod ruku, což je její žákovská ve snaze se ukrýt těm rajčatům, v které doufá, že po ni házet nebudete a že ji nevypískáte z pódia*
Já vím, je mi třináct a už si dělám takovéhle starosti, jenže ... *ztratila veškerou odvahu pokračovat*
A co máte v plánu na prázdniny vy ? Budete jezdit na nějáké srazy ?

Jinak vaše Emi je prosím ostříhaná a je ze sebou spokojená jako nikdy předtim, právě teď se totiž cítí jako pravá Emilia z rodu Scriptů, vážení ♥

Ding dong song Harry Potter Stars

27. června 2011 v 21:52 | Emilia S.
Ne neumřela jsem :D takové pocty mi ještě dopřáno nebylo, nicměné se vám všem moc omlouvám za svou neaktivnost jak v komentářích tak i tady na mém Sunrise Hill, děkuji všem za tipy v přechozím článku, hodně mi to pomohlo při výběru, nakonec mám na zdi "Soula" ze Soul Eater. Raději bych tam přifvítala třeba Grellíčka :D protože ta červená barva by se mu určitě zamlouvala, nebo možná i ( novodobě ) Luciuse ... ( Snapea bych se v noci asi lekla, jelikož obrázek je namalován načerno ) Nu, čekala jsem poněkud větší podobost, ale tak nejhorší to taky není, zvlášť mě zaujaly noty, které jsou namalovány po celé straně zdi, moc se mi to líbí, protože když hraju na piáno, vidím přímo na ty noty ♫
Opravdu moc děkuji za vaše komentáře a i nějáké nové návštěvníky, rozhodně jim oplatím jejich příspěvek ^^ a byla bych ráda, kdyby jste na můj blog chodili i nadále, ipřes mou již řečenou neaktivnost, za kterou se ještě jednou moc omlouvám, ale čas využívám teď spíš k jiným věcem. ( Nedá se říct, že by to bylo něják užitečné :D ale youtube, je youtube )
Slibuji, že o prázdninách budu aktivnější a napíšu také něco o Anglii, která byla mimochodem skvělá ! A možná také o "kamarádech" v které věříte, ale nakonec vás stejně zraní. Poslední dobou mi citát ( nebo rčení, přísloví ... mám v tom zmatek ) Před nepřítelem se držíš na pozoru, když to příteli věříš, proto rány od přátel bolí značně více. - něják tak to bylo, nepamatuju si to doslovně .. :D - mi je čím dál tím více sympatičtější.
Ah, a to jsem chtěla napsat jen takovou malou zmínku, no nic ^^ tak to zařadíme do jiné rubriky než do videí .. :D
PS: Asi jsem se dala na dráhu fanoušků Harryho Pottera ... ( jak filmů, slashů tak i knížek ) -.-'' *FAIL !*
Přeji vám konec školního roku jedině s úsměvem ^^
Váš anglický klavírní virtuóz Emilia ♥
xx

Ten ksasavec vypadá píchatelně !

24. května 2011 v 13:07 | Emilia S.

Tento článek se skládá z dvou článků, druhý je pod pexem. ^^ Yep
Hi ^^
Och, v tomhle okamžiku jsem neskutečně ráda, že své emoce, city a myšlenky můžeme ( nebo spíše, už umíme ) napsat. Od středy mne postihlo to kruté, nevyhýbatelné nachlazení, které mě znásilnilo, aniž by se mě zeptalo. Rýma jako švihadlo a kašel by se ještě dali nějákým způsobem přežít, ale mít hlas jak mutující puberťák v hoodně mutujícím stádiu ... ?! Ne ! Musím přiznat, že mě osobně se můj ( ano, tenhle hlas-nehlas :D ) docela i líbí, zním spíš jako 30-ti letá agresivní kuřačka než jako 13-ti letá zrzka a pochopitelně NE-kuřačka, ale občas je to opravdu k pláči, když nemůžu vystihnout situaci dobrou hláškou a nebo se jen zasmát. Už si začínám zvykat, že to nachlazení, které mě opět znásilnilo v NEVHODNOU dobu, mohu čekat právě v NEVHODNÉ době. Doufejme, že tu ligu odehraju, jinak si můžu jít pověsit provázek na hodně silný hřebík a ten provázek si mohu obvázat okolo krku a ... hop !
I miss you, my voice ...
Ale i přes tu skutečnost, že beru "hormnóny" a že "mutuju" jsem se dneska nasmála poměrně hodně :D Řekněme, že budu "cvrnkat kuličky" s mým spolužákem do díry :D Podle Carr, je musím nejdřív depilovat xD a pak prý bude dělat co chci, můžu mu dávat povely, kamarád má kuličky dvě tak proto jsem si ho vybrala na to cvrnkání xD Ale kamarád č.2 Šeli si postěžoval, že chce se mnou taky cvrnkat kuličky :D A tak zvnikla poněkud hodně obsáhlá debata na téma "kuličky" ... Nakonec jsme od kuliček přestoupili na fuckbook ( - ano tahle stránka existuje a věřte mi, nejsou tam tak "zajímavé" fotky, název sám fuck odpovídá za sebe ^^ ne třeba vysvětlovat, že ? ) Samozřejmě jsme se musela "pochlubit", že jsem tam určitě zařazená jako pravidělná a věrná návštěvnice, která dodává kvalitní fotky a i videa :D Načež vznikla nová myšlenka, budeme natáčet péčko s tématikou hasičů xD Jelikož mám ve své sbírce pouze cvrnkání kuliček a policajty xDDD
A tak jsme si rozebrali role, kamera, scénář a .... *nemůže si za nic vzpomenout na to třetí*, řekněme že jedna hlavní role :D A pak jsme ještě došli k další idee, kterou si ovšem ani po 20 minutách nepamatuju :D ale kameru jsem si tentokráte zabrala já, tudíž to Šeli se Steinem budou muset zmáknout sami xDDDD Podle jejich obličejů nebyli moc nadšení, že se budou muset zapalovat a hasit navzájem xDDDD
A do třetice všeho dobrého, se Šelkou jsme vymysleli ještě řešení k případu - ztraceného spritu nevyčíslitelné hodnoty, vlastně ono to tak docela není řešení, spíše domněnka, že holky vzali Steinovi ten Sprite, aby s ním mohli dělat nekalé věci ! A to se nám vůbec nelíbilo, protože by nám sebrali dobrej námět na další scénář :D - zakvrdlat Spritem, otevřít víčko a strčit si to do .... zadečku, prosím :D a jelikož jsme nevěděli se Šalim jak zjistit jaké to je, navrhla jsem, že to bude nejspíš stejné jako když si tam dáš sprchu xDDDDD dospěli jsme ovšem k názoru, že sprše chybí bublinky a dále jsme to už raději nerozebírali ... až do momentu než přišla Nikol se zjištěním, že má díru v legínách na nevhodném místě :D
- - - - - - - A tohle se stane, když nemůžete mluvit a vaše paní učitelka na fyziku vám nabídne, že za vyřešení příkladu si mohu vybrat jednoho s kluků, kterého jsem vypočítala, v jaké hloubce se máčel v pivu xD Na otázku co s ním mám dělat mi už neodpověděla a tak jsme jednoduše po škole chtěli jít "cvrnkat kuličky" - - - - - - - - - - - - - - -

Anime+piano=*.*

1. května 2011 v 20:20 | Emilia S.

Hájjjj ! *Zběsile máva svýma ručičkama*
Posledních pár hodin klavíru jsem měla suplující paní učitelku, byla to ředitelka z jiné základní školy a musím ji dát jedno velké DÍKY, za všechno co mě stačila za těch pár hodin naučit. Byla to velice sympatická paní se smyslem pro humor, byla zkušená a věděla co a jak, byla to profesionálka. Před týdnem se mne zeptala, jestli bych ji měla ráda jako třídní učitelku, kdyby moje původní učitelka něják "vypadla ze hry" a já s nadšeným úsměvem kývala hlavou jako zběsilá na znamení velkého souhlasu, měla jsem takovou radost, najednou byl pro mne klavír zase něco více. Víte, já mám ke klavíru už za těch sedm let nějáký ten vztah a proto si na něj většinou vybíjím všechny své emoce, které v daný moment cítím. Někdo rád maluje ( já také, ale nemám k tomu tolik dostupného času ), někdo si své emoce vyběhává, je jemným či úderným stiskem vkládám do černobílých kláves. Mé emoce, pocity, radosti mnohdy i smutky se přenášejí do dané melodie a já v ten moment můžu říct, že jsem ve svém světě ! Když zrovna není po ruce klavír ( protože jak víme, není to zrovna nástroj do kapsy :D ) jsou tu sluchátka a pár klavírních skladeb v mém telefonu.
Klavír pro mě něco znamená, ale já musím mít chuť si k němu sednout a s paní učitelkou N. jsem ji měla. Má třídní, původní učitelka je ... no jak bych to řekla ... velice zvláštní člověk. Zpočátku jsem ji obdivovala, byla mladá, trošičku plachá řekla bych, ale po té době jsem ji stačila poznat mnohem lépe a musím říct, že žádné radovánky mě s ní nečekaly. Od zadávání lehounkých sladeb pro začátečníky až po nevolost při koncertě, při MÉM koncertě, kde se měla poprvé setkat s mojí mamkou.
Už jsem si na ni udělala názor a není pěkný, nění to učitelka pro mě. Dávala jsem ji šanci, ale ten člověk mě jen odrazuje od toho, abych si aspoň na pět minut sedla a procvičila zadané civčení. Všechna nechuť se mi vrací, při pomyšlený jeji lhostejnosti. Nemám ráda lidi jako je ona, je náladová a když neumím jeden tón začne být nervózní. Nemám absolutní sluch jako ona, tak ať mi promine pár přehmatů ! Copak na mě ještě poněkud mírnější, ale na ostatní ne, třeba Nela ... Ona není žádná virtózka, třeba ani moc necvičí, co já vím, ale snaží se číst noty a snaží se ! Ale úča na ni řve a řve a pouští nás o dvacet minut dříve z hodiny ... bezdůvodně ! Tečka poslední kapka, nechci ji ! Ten člověk mne táhne dolů a já chci s paní učitelkou N. jen stoupat a stoupat, protože do absolvenťáku mi zbývá už pouze jeden ročník a já bych ho ráda zakončila tak, jak se patří !
PS: Možná odsuzuji lidi příliš rychle jak je to u mne známo, ale já mám také právo na to, říct svůj názor ! Špatné je na tom to, že já ho dokážu napsat pouze vám, nemám odhodlání to říct někomu do očí ... děkuji Ti bože, že jsi stvořil matky !

Genius and fairy

23. dubna 2011 v 23:17 | Emilia S.
I'm genius ! ... *Ehm* and fairy, of course !
Už jste někdy měli pocit, že máte v hlavě nekonečnou hromadu nápadů, jak dobře začít článek, ale nevíte jaký použít ?
Jestli ano, tak já vám s (zahořklou) upřímností říkám, že já ten pocit rozhodně nemám ! Nikdy nevím jak začít.
a někdy mě prosté ahoj vyvádí z mé naprosté orginality
Hi, look at MY Grell, now back to my article and read it !

Who doesn't like parties ?

16. dubna 2011 v 22:01 | Emilia S.

H-i to me !
Řeknu vám, už nikdy, nikdy nebudu soudit den až dokud neskončí. Proč ? Jednoduchá odpověd, všechny důležité momentky - ať už jsou jakékoliv, se stávají až na poslední chvíli ! Už, už jsem chtěla tenhle den prosezený u uslintané obrazovky počítače, kde hráli videa s Kuroshitsuji the musical odsoudit, ale já se ( někdy děkuji bohu ) musím účastnit všech akcí spojený s narozeninami v rodině ( kdybych totiž chodila na každý narozeniny kamarádů rodičů, nedopadlo by to dobře ! ).
Totiž má (teď už) třicetidvou-letá tetinka dnes slavila. Slavila na své zahrádce spolu se svými známými. A že to byla oslava ! Shrnu pár událostí : moje třídní učitelka a mamuška si nyní tykají a společně kritizují vedení naší školy, tetu jsem uviděla po dlouhé době pořádně vožra ... pod vlivem alkoholu (ach ano, proč mi jen ty výkřiky ZOORAANA přišli tak zábavné), ot se historicky prvně nudil na nějákém večírku kde byl alkohol ( heh, asi jde o to, že si nemohl ani cucnout, holt slíznul smetanu a musel řídit) a nakonec nikdo po mě nežádal hlídaní všech ratolestí, které přišli jako "doprovod" spolu se svými rodiči.
Ano, bavila jsem se a užila jsem si to a šlo to i bez jekékoliv hrušky, lambrusca či snad tetina oblíbeného Zetka, stačilo si sednout na to správné místo (k tetičce a její "nejlepší kamarádce") a bavit se pohledem na zlité (odpusťte mi :D ) dospělé, kteří se baví jako moji vrstevníci ( s rozdílem toho, že nám stačí šťáva na to, aby jsme se bavili).
 
 

Reklama